Ratab plnými doušky (Klasik 2013)

23. – 30. 8. 2013

Hlavas: Benjamin Mlýnek (ben@ratab.cz)

Už den před odjezdem roste natěšení, ale i nervozita z balení a cpaní všech potřebných věcí do batohu. Vždycky je s tím ohromný problém. Následující den ráno vidím opět po roce známé tváře, které oživily vzpomínky na Ratab z minulého roku, a natěšenost se dále zvětšuje. V tom přichází zdrcující informace. Nikam se nejede. Nikdo nechápe. Všichni překvapeni následujeme vedoucí ne směrem do vlaku, ale zpátky do centra Liberce. Na náměstí přicházíme k dráze, která byla nově vybudována pro konání jezdecké akce s názvem Velká Konskokoňská. Závody to byly velkolepé, jak je v Liberci zvykem. Bylo zde spoustu diváků a mezi nimi i některé známé osobnosti města. Rozjela se zde dokonce i sázková kancelář. Každý z nás si zde našel to svoje. Sázkaři začali sázet, skrytí žokejové v sobě objevili jezdecké umění, a kdo se cítil být spíše koněm než člověkem, stal se jím. Pár lidí zaujalo místo i u stánku s občerstvením. Z této události hned první den tábora jsme si všichni odnesli skvělé zážitky. A to nebylo zdaleka všechno… Po závodech, jsme se odebrali zpátky na nádraží a již jsme nastoupili na vlak směr východní Čechy. Nikdo moc nevěděl, kam přesně máme jet, ale když jsme se objevili v centru velkoměsta Hradce Králové při západu slunce, začínalo to být divné. Mělo to však svůj důvod. V nádherném nočním centru města jsme museli jako Vyzvědači zjistit důležité informace o strategických místech. Komplikací nebyla jen tma a to, že jsme se ocitli v úplně neznámém městě, ale i místní kontrarozvědka. Ta se snažila zneškodnit a pozatýkat veškeré naše špióny. Proto bezhlavé útěky do temných uliček a pak následné zdlouhavé hledání správné cesty zpět k základně, nebyly neobvyklé. Toto byl druhý suprový zážitek hned z prvního dne. Pro mě nejlepší z celého tábora. Hned bylo jasné, že následuje pro většinu z nás nejlepší týden prázdnin! Druhý den jsme dorazili do tábořiště. V průběhu následujících dní jsme prošli skrz spoustu skvělých her. Například Zóna, Atlantida, Kleopatra nebo Útěk z vězení. Nechyběla ani tradiční Peťárna. Dokonce se nám podařilo jednu noc téměř uhořet. Naštěstí to ale odneslo pouze pět bot. Jak úžasně celý běh začal, tak nezapomenutelně i proběhl závěrečný den. Již brzy ráno za svítání nás po jednom instruktoři probouzeli a umisťovali na ruce hodiny, které nám odpočítávali čas do smrti. Celá tato hra byla na motivy filmu In Time. Proto naším cílem bylo dostat se do místa věčného mládí, kde čas už nehraje roli. Nesměl nám ale během tohoto postupu vypršet náš životní čas. Pak bychom zemřeli a neuspěli. Prolézání odtokovou rourou pod rychlostní silnicí, přelézání ohradníků nebo brození se přes potok dělalo tento prostý úkol daleko těžším. Také jsme neměli čas na celou cestu, a proto jsme si ho v průběhu museli vydělávat prací. Nakonec se zlomek z nás do cíle dostal. Zde bylo pro úspěšné přichystáno spousta jídla a pití. Dokonce i kino a denní tisk. Ti kdo zemřeli, měli smůlu. A pak přišel závěrečný večer. Přijela pouť se vším všudy. Střelnice, řetízkáč, autíčka, cukrová vata. Prostě úžasný! Nikomu z nás se nechtělo následující den už domů. Pro mě byl tento běh nejlepší ze všech, na kterých jsem byl. Díky všem skvělým Íčkům, které zde odvedli pořádný kus práce. Ondra Buchar

Ratab podporují: Ratab o. s. sponzoruje ROSIMPEX s.r.o. Ratab o. s. sponzoruje RAUTIS Ratab o. s. podporuje Liberecký kraj